Víkend 18.-20.2.

20. únor 2011 | 19.09 | | autor: jehanne

 Seminář s Mirkou Kytkovou a Lukášem Tomšíkem.

Lukáš s Mimi přijeli už ve čtvrtek večer, což jsem já nečekala, resp. mi to nedošlo a tak mě čekal bleskový úklid a jakás takás večeře, naštěstí byli najezení z cesty. Večer šli poměrně brzo spát, i když Sindibád, tedy jejich pes, si hrál s Bestií a nechtěli se od sebe odtrhnout.
Ráno rychle nasnídat a krátce po desáté se šlo dolů. Já shlédla práci Vlasty s Denym a mazala na nákup, abych měla co vařit. Přijela jsem, uvařila, dala jim najíst a pak jsem šla pracovat i já se Smokym. Šli jsme ze země, aby se v něm Mimi nejdřív zorientovala, takže jsme si vyzkoušeli chození přes plachtu, skoky, práci ve volnosti, změny směru a rychlosti a dokonce dostal tu ohavnou plachtu i na záda.. No, nadšenej nebyl. Nakonec Mimi řekla, že má dobrý pohyb do kroku a že by teda nebylo až zas tak těžké ho naučit překroky. Tak jsme to zkusily a vážně - nějaké náznaky by tam i byly. Na konci téhle šílené hodiny a půl mi bylo navrženo, že prý zítra v sedle. Jenže! V sobotu u nás za prvé byl Smokeyho rytíř s přítelkyní, takže jsem byla na nervy už jen z toho a za druhý - na koni jsem pořádně neseděla od toho zlomenýho kotníčku, což v létě budou tři roky a naposledy před čtvrt rokem.

No, ale překonala jsem se a v sobotu, po obědě, který se skládal z pečeného kuřete a bramborové kaše, jsem si vážně šla sednout. Pěkně na provazovce, protože kroužky už Smokey nemá a na pelhelmu ho jezdit nebudu, zvlášť při tréningu. No, i přes mou dlouhodobou absemci v sedle jsem dostala od Mimi pochvalu, že sedím dobře a mám ruce v klidu. Hlavní nešvar, který mám je, že se koukám, jak koni pracují plece a ne tam, kam bych měla, tedy pěkně mezi uši. Další problém bylo sedlo. Mám úžasného westerna, kterého má permanentně půjčeného Dáda, jediné, co po ní chci je, aby ho pravidelně čistila. Tak sedlo bylo jako prase, navíc z něj upadlo končo na hrušce a o šroubek se mi zachytávala bunda, tudíž se mi roztrhla. Dál se mi ještě jednou bunda zachytávala za hrušku a tak jsem občas měla problém, zvlášť když jsme skákali kavaletku a já se nemohla porádně hýbat. A taky jsem měla dlouhé třmeny na to, abych mohla pořádně jít do stehenního sedu. 

Když jsem slezla, divila jsem se, že mě nebolí nohy. Radši mě začaly bolet až dneska ráno. Večer jela banda i s Honzou na Laser Game (já s Majem byla původně taky zvaná, ale pak se na nás jaksi zapomnělo a tak jsme zůstali doma).

My hlídali Sindibáda, který není zvyklý na to, že u sebe páníčky nemá, a udělali večeři. Když Luky, Mimi a Honza přijeli, dali jsme si večeři a pak začli hrát Svět, jenže to už byl doma táta a strašně Lukášovi napovídal, takže jsme mu to nakonec zatrhli. No co, stejně jsem to vyhrála já! 

No a dneska brzký budíček, protože jel Majo domů. Nasnídali jsme se s Mimi a Lukášem, já ho odvezla na nádraží, vrátila se domů, připravila a naložila suroviny na oběd a šla dolů, smést ze Smokeyho seno a jít pracovat. Znovu jsme pracovali ze země, což mi vyhovuje spíš. Mám dojem, že nám to i celkem šlo, jenže...

Než jsme se začali učit od Mimi a Lukáše, učili jsme se u Vaška Bořánka. Jenže ten je, jak tomu Mimi s Lukym říkají, inovátor a mění některé postupy, tudíž jsme zjistili, že jelikož jsme jeli podle Vaška, Smokey má totálně zpřeházené zóny a na pobídku, na kterou by měl přidat zastavuje a tak... (poznámka redakce: Lukáš mi po přečtení oznámil, že to ode mě vyznělo jinak, než jak by si představoval, tak dodávám jeho slova: "nieje to zlé len iné a pri vyších nárokoch na koňa to možie miesť")

Svůj podíl na tom mám i já, protože jsem poslechla někoho, koho jsem měla za člověka, který koním rozumí. Ale pracujem tak všichni, protože tak nás to prostě naučili. Bylo mi do breku, když jsem to zjistila. 

Když jsme skončili, šla jsem nahoru, dodělala oběd a než jsme dojedli, Hanka vytáhla Smokeyho a začala s ním pracovat. Měl pauzu tak půl hodiny. Mimi na ni vlítla, ale radši jsem s ní nešla, abych se od Hanky něco nedozvěděla. Asi bych se Mimi v tu chvíli bála, i když má 160 cm a 50 kilo.

No a to byl konec, protože když Mimi vyřešila tohle, odjeli. A já tu teď píšu tenhle článek a přemýšlím, jestli vůbec má cenu chodit dolů a snažit se se Smokeym něco dělat, když vím, že když Martin s Hankou přijedou na víkend, budou to dělat postaru a blbě. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře